Dokud nás smrt nerozdělí 6.

27. července 2013 v 18:08 |  Dokud nás smrt nerozdělí
Pauza mezi díly se mi trošku protáhla, tak to musím napravit :)

Pár: Ren & JR


Pomaličku odemykám. Ticho. Dojdu k pohovce, kde byl JR naposledy. Pořád spí a lístek se ani nehl. Takže ho nečetl. Vezmu ho a roztrhám na malé kousky. Nechám ho spát. Já si mezitím zalezu do sprchy.
Nechám po sobě stékat příjemně teplé kapky vody. Není pravda, že bych na Tom byl tak zavislý. Nebyl. Nejsem. I když on to tvrdil. Podle sebe soudím tebe, však? V tom případě by to sedělo. Já nebyl ten, kdo zahýbal. Nechám ze sebe opadnout poslední kapky a sáhnu po ručníku, který si omotám kolem pasu. Zírám na svůj pořád vytočený výraz v zrcadle. Povzdychnu si. Žejá tam vůbec chodil. V domnění, že JR pořád pořád spí, se vykradu z koupelny.
Hezky potichu. Ale světe div se. Je vzhůru.
"Jak dlouho jsem spal?" usmál se a prohrábl si vlasy, když si mě všiml.
"Dlouho" zasmál jsem se. JR zčervenal. Asi si až teď uvědomil, že krom ručníku na sobě nic jiného nemám.
"Nechceš se jít obléct?" řekl.
"Ani ne. Proč?" založil jsem ruce na prsou.
"Budeš nemocný" odvrátil pohled.
"Žádný jiný důvod v tom není?" přišel jsem k němu a projel jsem mu rukou vlasy.
"Ne" špitl a cukl pohledem.
"Tak proč se na mě nepodíváš?" dřepl jsem si. JR zrudl. Usmál jsem se.
"Nestyď se. Jsem tvůj, můžeš si dělat co chceš" líbnul jsem ho. Vzdyhl. Když jsem se na něj podíval, leskly se mu oči.
"Copak se děje?" zeptal jsem se ho. Nechci ho zase vidět plakat.
"To nic" utřel si tváře od slz. Chytil mě za ruku. "Jen, prostě tomu pořád nemůžu uvěřit" po tváři se mu opět koulí malá slzička.
"Tak to bys měl. Moje maličkost omotaná jen v ručníku by ti měla být důkazem" přilepil jsem se na jeho rty. JR mě objal kolem krku a zatlačil. Tím mě přiměl si na něj lehnout. Udiveně jsem zamrkal, když mi konečně dovolil se nadechnout. JR si zkousl ret. Asi znejistěl. Lehce jsem se k němu znovu přiklonil. Prudce vydechl. Znovu jsem si ukořistil jeho sladké, měkké rty. Líbal jsem ho dlouze a něžně. Chci, aby se mu to líbilo. Chci být něžný, jak nejvíc to jde. Ale JR chce trochu něco jiného. Dobývá se mi do úst a rychle šmátra jazykem. Nevím, kde se to v něm bere. Prsty jedné ruky mi přejede po bříšku. Zaskučím. Tělo se mi rozechvěje. JR nepřestává a já se ocitám v sedmém nebi. Kousnu ho do krku. Samozřejmě že jen tak lehce, abych mu neublížil. JR mi zaryl nehty do zad. Trochu to zabolelo, ale v zápětí to bylo pryč. Pusinkuju každičký milimetr jeho odhalené kůže. A že jí je málo. Má na sobě totiž tepláky a triko s dlouhým rukávem.
"Zbytečné." to triko jsem mu svlíkl. Nebránil se. Přítáhl si mě blíž k sobě. Lokty jsem se zapřel vedle jeho hlavy. Opět se věnuju jeho rtům. Odstrčil mě. No, to jsem nečekal.

Zvedl se. Chytl mě za pas a dotáhl mě do mého pokoje. Políbil mě. Položil jsem ho na postel. Nevím, kde vzal tu odvahu, ale strhl mi ten jediný kus látky, co jsem měl na sobě.
Pro změnu jsem teď zrudl já. Být před ním úplně nahý. JR si mě prohlíží od hlavy až k patě.
Zvlášť když se dostal k mé choulostivější partii, jsem měl barvu přezrálého rajčete.
"A pročpak se ty teď červenáš?" rýpnul si do mě. Polkl jsem.
"Vadí ti, že vidím úplně všechno?" ušklíbl se. Zavrtěl jsem hlavou. Vážně mi to nevadí. Jen... Jsem z něho nervózní.
Nevypadá to, že by se chtěl JR vzdát svých kalhot. Ale to má blbé. I přes to, že chvíli protestoval, jsem mu je stáhnul. Jsme oba nazí. Užíváme si svojí blízkost. Hraju si s ním.
JR podemnou leží a sténá. Sem tam vykřikne moje jméno. Vždy mě to přinutí k úsměvu.

"Bylo to krásné" řekl jsem JRovi, když jsem ho hladil po hrudi.
"To bylo" políbil mě do vlasů. Bylo to něco jiného než s LeeTeukem. Tohle bylo něžné. S ním to bylo takové, no, nevím jak bych to popsal. Kdysi by mě nenapadlo, že to může být jiné. Hezčí. Milování s JRem je dokonalé. V postýlce jsme lenošili ještě dlouho. Teda hodně dlouho. Až do rána.

Ráno jsem se neslyšně vykradl z postele.Zamířím do kuchyně zkontrolovat stav svojí lednice.Něco by se z toho udělat dalo. Udělám.... lívance. Jo. To bude dobrý. JR je spáč. Tak brzo se nevzbudí. Připravím si všechny suroviny a pustím se do práce.

"Copak kuchtíš?" objaly mě zezadu JRovi paže.Byl jsem skoro hotový. Nemohl spát ještě tak deset minut? Pak by to bylo dokonalé.
"Měla to být snídaně do postele. Pro tebe. Ale ty už jsi vstal." řekl jsem naoko uraženě.

"Tak promiň" přitlačil mě k lince. "Já se do té postele klidně vrátím" rozjasnil se mi obličej.
"Tak utikej" odstrčil jsem ho. JR se líně otočil a odešel. V klidu jsem si dodělal snídani. Konečný výsledek. Lívance s javorovým sirupem a zeleným čajem. Usmál jsem se na své veledílo. Položím vše na tác a jdu do pokoje. Tam vidím JRa, jak se znuděně převaluje v posteli.
"Už se to nese." rychle zpozorněl. Posadil se.
"Krásně to voní." nakukoval mi na tác. Usmál jsem se. Když jsem položil tác, se zájmem si to prohlížel.
"Tak jdeme na to" zakousl se do prvního sousta. Čekám na jeho reakci. Nikdy jsem pro nikoho takhle nevařil.
"Je to výborné." oddychl jsem si.
"Opravdu?" chci se ujistit. Ale ikdyby to stálo za houby, tak to pochválí.
"Zkus!" a strčil mi kousek do pusy. Začal jsem to žvýkat. Měkké, sladké... Vážně docela dobré. Vzal jsem si ještě kousek. A tak jsme mlčky jedli. Za chvilku to bylo pryč.
"Vaříš často?" otřel si pusu od trošky sirupu.
"Ani ne. Ale asi začnu. Kvůli tobě" usmál jsem se.
"Kvůli mě nemusíš. Taky zvládnu uvařit." povytáhl obočí.
"O tom nepochybuju. Ale já to taky musím umět." umínil jsem si.
"No jo" políbil mě na tvář. Sladká pusinka. Zásluhou sirupu.

Crrrrr.
"
Čekáš někoho?" optal se.
"Ne." Je půl desáté. Kdo by tak brzo chodil. Najednou mi hlavou probleskla nepříjmená myšlenka. Co když je to LeeTeuk? Ne. Ne. To ne. A nebo možná....?
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kolegyně Kolegyně | Web | 27. července 2013 v 18:23 | Reagovat

Typický konec. Lynčovat tě za to! :D

2 Laríí Laríí | Web | 27. července 2013 v 18:24 | Reagovat

Ahoj na mém blogu prodávám oblečení, tak bych byla moc ráda kdyby ses aspoň podívala třeba si tam zrovna najdeš co sháníš nebo se ti něco zalíbí :)

PS: jestli tě tento komentář hodně otravoval klidně ho vymaž. ))

3 HyunKi HyunKi | Web | 27. července 2013 v 19:14 | Reagovat

Já chci pokráčko!! Ten konec mě štve.. :'DDD jinak jako vždy super díl! ^__^

4 Kolegyně Kolegyně | Web | 27. července 2013 v 19:41 | Reagovat

Okej, okej... :D Vždyť já nic neříkám. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama