Březen 2016

S 35 otázkami k lásce

9. března 2016 v 20:58 | Tina |  Deníček

Před dvaceti lety provedl americký psycholog Arthur Aron ve své laboratoři jednoduchý experiment. Dříve navzájem zcela cizímu muži a ženě uložil několik otázek. Potom se měli jeden druhému mlčky dívat čtyři minuty do očí. Po půl roce plánovali účastníci pokusu svatbu.


8. 3. 2016

8. března 2016 v 21:00 | Tina |  Deníček

Doufám, že nikomu nevadí, že preferuju videa s textem.


Komedie života

7. března 2016 v 20:44 | Tina |  Téma týdne
Já bych to řekla velice jednoduše. Život jako takový je jedna obrovská komedie. Ani si neuvědomíte, že začala a ona je skoro u konce.

Čas od času člověk natropí tolik věcí, kterých později lituje. Někdy ale, je zase rád, že to udělal. Protože má na co vzpomínat a ještě se tomu dokáže zasmát. Ve věku jako jsem já, a nejspíš i většina z nás, je ještě příliš brzy. Ano, každý sice má hezké vzpomínky, ale málokterá nám vydrží až do konce.

Třeba se říká, že si člověk zapamatuje navěky svou první lásku. Kdy jen při jeho/jejím jméně se usmějeme a přitom už to mohou být desítky let. Chtěla bych se sama sebe na to někdy zeptat. Upřímně by mě zajímalo, co bych odpověděla.

Co se týče všech komedií a tragédií, které se mi staly doposud, no, je to velice různorodé. Třeba je tu jedna věc, u které vážně nevím, jestli jí budu někdy litovat nebo naopak budu ráda, že jsem prožila co jsem prožila. Protože zrovna v tuto chvíli se mi zdá naprosto šílená a tleskám. Ale kdo ví, jak na to budu nahlížet o pár let později.

A víte co, já k tomu vlastně nemám už nic moc říct. Snad jen, žijme přítomností a užívejme si, ať je ta naše komedie života co nejveselejší. Všechny trable zahoďme, ať už jsou těžké sebevíc. Život je příliš krátký na to, abysme váhali a měli strach.


5. 3. 2016

5. března 2016 v 22:22 | Tina |  Hudba

Drazí, víte, dlouhých textů plných nesmyslů tady bylo víc než dost. Ale za to tu bylo strašně málo fangirlingu.


3. 3. 2016

3. března 2016 v 20:40 | Tina |  Deníček
Vážení, dnes jsem málem prodělala infarkt. A moje matka taky. Ale naštěstí to odeznělo.

O co vlastně šlo? Nevím, jaké scénáře vás napadly, tak to raději vysvětlím. Víte, někdy před koncem roku jsme dostali papíry ohledně maturit. Máme se přihlásit na stránky cermatu a další ptákoviny. Ale pustit to měli až od března. Což znamenalo, že ten papír do března nesmíme ztratit. Takže zkuste hádat, že se mi stalo?