13. 06. 2017

13. června 2017 v 21:17 | Tina |  Deníček
Vážení, povšimněte si, že jsem stále naživu. Tak jsem si řekla, že bych se zase mohla ozvat, jen tak, z hecu.

Začala bych asi tím, že stále dělám, kde jsem zhruba plus mínus před týdnem začala. Žádní duchové mě zatím nestraší, přesto mám takový pocit, že jednu věc, co se mi stala, bych jim jako klidně připsala. Zajisté víte, jak je na pípě z boku taková ta maličká páčka, kterou si regulujete sílu (množství whatever). Přísahám bohu, že to bylo utažené, všimla bych si, kdyby ne. A najednou mi to prostě bouchlo. Takže mi z boku začalo stříkat pití do boku, zasralo se celý okno. Díky bohu, že v tu chvíli nikdo nevcházel. Takže, jak je možný, že se to jakože najednou odšroubovalo? Jděte někam. Šéf se mi začal smát (zase) a řekl, že když to ráno čistili, tak to asi blbě utáhli. O něco později jsem se dozvěděla, že to čištění dělá můj kámoš. V tu chvíli jsem měla chuť zvednout telefon a zdrbat ho, jak to utáhl.




A dál. Mé usilovné hledání kimona, které by mi sedělo, zdárně skončilo. Koupila jsem si ho od jedné paní na "facebookovém bazárku". Opravdu nerada takhle něco kupuju, protože nevíte, jestli to zboží skutečně má, jestli ho opravdu pošle, jestli je to v takovém stavu, jak uvadí a znáte to. Ale vzhledem k tomu, že mě o pár dní na to čekal seminář, opravdu jsem ho nutně potřebovala. A světe div se, došlo, v pořádku, vypadá jako nové. Prý je po dceři té paní, ovšem už jí z toho vyrostla. Nejspíš bych ho neměla mít ani já, asi bych měla mít o něco větší. Jenomže mě o něco větší prostě nesedí. Takže mám kimono na výšku 150. Nečekejte, že já jsem vysoká bůhví jak, takže sedí. Sice mi trochu čouhají kotníky, ale to je detail. Takže jsem se mohla radovat. Měla jsem v čem jet.

Byl to nabitý víkend. V sobotu pařba, v neděli seminář. K té sobotě, jeli jsme do Olbramovic, byly tam pro mě dvě kapely, které znám, a které mám docela ráda. Ta jedna kapela má úplně nový členy, zbyl jen původní frontman a klávesák. Jsou tam dvě miminka, úžasný a velmi šikovný. Ale jsou to miminka, protože jsou mladší než já. Ale jsou peckovní. A zpěvák je původně z divadla Kalich. Když nám to řekli poprvé, že hrál Krysaře, úplně jsem si ho uměla představit. Ta role mu "pristane". Hodím vám sem ukázku. Ale sere mě, že má pořád v puse žvýkačku. A pořád si nepamatuje texty. To mě neštve, to je vtipný. Po představení jsem s frontmanem prohodila pár slov, máme docela blízký vztah, řekla bych.


Zde máte pána Krysaře, aneb nového zpěváka skupiny Rimortis.

A tady máte celou kapelu. Kdo ji neslyšel, opravdu ji doporučuju. Mají moc hezké texty. Přes to, že je to česky, zní skvěle.

K druhé kapele Sagittari, jsou dobří, ale trochu uňámání. Ale tuhle písničku miluju nade vše, mrkněte, dejte jí šanci.
Navíc v sobotu slavil jejich člen, je to taťka.

Takže, z tama jsme se vrátili ve dvě. A v 8.45 už jsem měla být v Olomouci a v devět nám začínalo cvičení. Takže jsem naspala asi čtyři hodiny a jela jsem. Ale musím říct, že to stálo za to. Zase jsem víc poznala ostatní členy, hráli jsme na "hoňku". Ano, náš sensei měl vskutku dobrý nápad jak nás lépe přimět, naučit se "chodit" pro další techniky. Byla to sranda. Naučila jsem se něco nového. Perfektní. Vybrala jsem si dobře.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama